Pohádka: O šišce, která nevěděla, odkud je..

To jednou spadla ze stromu Šiška. Byla ještě dost malá a hodně foukalo. Tomu, co se jí přihodilo, vlastně moc nerozuměla. Prostě šiška… Ale když už tak ležela delší dobu, začalo jí to trochu vrtat hlavou. Jsem šiška, ale co mám teď dělat? Jen tady ležím, nevím odkud jsem a co mám dělat. Ostatní šišky spadly daleko od ní a nemohly jí poradit. Nad ní se skláněly větve smrků, borovic a jedlí a měly své práce dost a dost – vyrazit včas s novým jehličím, probudit na jaře mízu z kořenů, nechat opylovat květy v pravý čas, aby vyrostly šišky, nekymácet se tolik ve větru, aby nepopraskaly a spoustu jiné stromové práce, která se musí zodpovědně a včas vykonat.

A tak Šiška dál pomalu přemýšlela, kdo vlastně asi je. Prohlížela se pozorně a říkala si: „ No, jsem trochu pichlavá, ale jako ježek nevypadám.“ Viděla jednou ježka, když o ni zakopl, jak se valil lesem. „Rostlina taky nejsem, to bych byla zelená, nebo bych měla květy a hlavně kořeny, které by rostly v zemi. Nejvíc by se jí líbilo být květinou, jemně vonět a být krásná. Zatím však pomalu tlela a rozpadala se. Občas přiletěla žluva a klovla si, protože hledala semínka.

Blížila se zima a Šiška zapadla do sněhu, že ji ani skoro nebylo vidět. „To je asi konec,“ řekla si. „Všichni už si našli své úkryty, domečky a jen já tady neschopně ležím.“ Mrazy ji však nespálily, vrány nevyklovaly a veverky neodnesly. Měla tedy štěstí. První jarní paprsky polechtaly zemi a sníh brzy roztál. V Šišce zbylo jedno malé semínko. Začal vát vítr, a tak se už Šiška rozloučila se vším, co z ní zbylo. Ale najednou pocítila něco podivného. Vítr ji nemohl odvát, protože byla jakoby připoutána pevně k zemi. Její semínko totiž začalo na jaře brzy klíčit a zaklínilo nesměle, ale pevně své první kořínky do hlíny. Rychle prorůstalo vlhkou hlínu a písek a drželo se pevně.

A tak se Šiška ztrácela, ale současně proměňovala. Stala se nejkrásnější borovicí v celém údolí. Teprve nyní pochopila, kdo vlastně je a věděla každý den, co má dělat. Vítr čechral její husté dlouhé jehličí, kde už bylo vidět celé trsy mladých zelených šišek. Snad nespadnou moc brzy, aby věděly, odkud přicházejí a jaká bude jejich pouť….